Rozvoj moderní společnosti je úzce spjat se stavebnictvím, kde cement jako klíčová složka betonu tvoří základ udržitelné infrastruktury a bydlení. Evropští výrobci však čelí významným výzvám způsobeným každoročním snižováním emisních povolenek (množství CO₂, které lze vypustit bez sankce), regulovaných EU prostřednictvím ETS, a také rostoucími cenami CO₂. Tyto změny nejen zvyšují náklady, ale vyžadují i transformaci celého odvětví
Tento rámec nejen že zvyšuje tlak na místní výrobní náklady, ale také znevýhodňuje mnoho evropských výrobců oproti levnějším dovozům z regionů, kde ETS regulace neplatí. Tuto nerovnováhu má řešit tzv. Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), který má nastavit rovné podmínky pro všechny výrobce.
Současně se hutní průmysl postupně odklání od výroby vysokopecní strusky, což snižuje dostupnost této tradiční nízkoemisní příměsi do cementu. Struska je přitom v současnosti nejpoužívanější nízkouhlíkovou alternativní surovinou v odvětví a představuje klíčový prvek pro snižování emisí.
Přísná regulace i omezené zdroje alternativních surovin nutí výrobce vyvíjet nová řešení. Těmi jsou například kalcinované jíly, recyklované materiály a v delším horizontu také zachytávání a využití CO₂ (CCU/CCS).
Díky vývoji těchto řešení a investicím do moderních technologií sektor postupně snižuje svou uhlíkovou stopu a může se stát silným lídrem v transformaci směrem k udržitelnému stavebnictví.
Kalcinované jíly – přirozená cesta k nižším emisím
Kalcinovaný jíl je minerální prášek získaný kalcinací přírodních jílů při relativně nízké teplotě. Při nahrazení části vápencového slínku ve výsledném cementu umožňuje vyrábět cement s až o 70 % nižší uhlíkovou stopou než běžný cement.
Jíl je přírodní surovina, která je v České republice dostupná i z lokálních ložisek. Díky tomu může být dodavatelský řetězec krátký a zásobování dlouhodobě udržitelné. Od roku 2026 bude nový emisní standard EU ETS pro ‚pojiva‘ zvýhodňovat produkci kalcinovaných jílů, což podpoří rozvoj těchto projektů i na českém trhu.
Klíčové přínosy:- až o 70 % nižší uhlíková stopa ve srovnání s tradiční výrobou slínku,
- nezávislost na ubývajících dodávkách popílku a strusky,
- lokální dostupnost a nižší potřeba dopravy,
- stabilní a udržitelný zdroj pro výrobu cementu.
Dekarbonizace stavebnictví stojí na technologiích, které umožňují efektivní zpracování jílů, využívání alternativních paliv, rekuperaci tepla a recyklaci stavebního odpadu. Cementy s kalcinovanými jíly snižují emise, posilují energetickou a surovinovou soběstačnost a přinášejí benefity pro životní prostředí, ekonomiku i zaměstnanost.
Budoucnost odvětví spočívá v nahrazování slínku inovativními složkami, širším využívání recyklátů, zavádění technologií pro zachytávání CO₂ a přechodu na obnovitelné zdroje energie, aby stavebnictví zůstalo zároveň kvalitní i klimaticky šetrné.
Potenciál dekarbonizace stavebnictví
- Posun celého stavebního průmyslu směrem k dekarbonizovaným řešením. To znamená, že nové budovy či infrastrukturní projekty budou od začátku zohledňovat a vyžadovat cirkularitu, efektivitu a nízkoemisní materiály.
- Posílení konkurenceschopnosti sektoru díky lepšímu zvládání dekarbonizačních výzev na mezinárodní úrovni.
- Zvýšení cirkularity prostřednictvím rozvoje recyklace stavebního a demoličního odpadu jako surovin.
- Diverzifikace a větší nezávislost díky využívání alternativních paliv (např. biomasa, RDF).
- Export know-how v oblasti nízkouhlíkových stavebních řešení.
