Obnovitelné zdroje energie a jaderná energie budou v tomto desetiletí hrát hlavní roli ve výrobě elektřiny. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že do roku 2030 budou tyto dva zdroje společně představovat 50 % celosvětové výroby elektřiny. 

O obsahu analýzy informoval server Renewables Now. Analýza IEA ukazuje, že obnovitelné zdroje energie předstihnou výrobu energie z uhlí poté, co dle nejnovějších dostupných údajů dosáhly v roce 2025 parity. Za vývojem stojí především solární energie, která zaznamenala v loňském roce rapidní nárůst oproti například slabší produkci elektřiny z vodní či větrné energie, pro kterou nebyly v loňském roce příliš ideální podmínky (a to dle IEA především v Evropě). 

Agentura předpokládá, že globální výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů poroste do roku 2030 průměrným ročním tempem 8 %, což představuje nárůst o přibližně 1000 TWh ročně, přičemž samotná fotovoltaika má přispět více než 600 TWh ročně. Jaderná energie by mezitím měla hrát stabilizační roli v systému a podporovat rostoucí podíl výroby s nízkými emisemi. 

Tyto změny na straně nabídky se odehrávají souběžně se strukturální transformací globální poptávky po elektřině. Po většinu uplynulých tří desetiletí spotřeba elektřiny v zásadě kopírovala hospodářský růst a rostla a klesala stejně jako HDP. Tento trend se nyní mění. IEA předpokládá, že globální poptávka po elektřině poroste v letech 2026 až 2030 v průměru o 3,6 % ročně, což je přibližně o 50 % rychleji než průměrná míra růstu v předchozím desetiletí a nejméně 2,5krát rychleji než celková poptávka po energii. 

Toto zrychlení odráží stále širší spektrum využívání elektrické energie - zvýšená poptávka nastává díky technologiím jako jsou elektrická vozidla, tepelná čerpadla, datová centra a digitální infrastruktura. V roce 2024 poprvé za tři desetiletí překročila celosvětová poptávka po elektřině růst HDP a po krátkém poklesu v roce 2025 způsobeném povětrnostními podmínkami IEA očekává, že se tento trend stane normou. 

Rozvíjející se ekonomiky jako tahouni růstu 

Růst poptávky zůstává soustředěn v rozvíjejících se ekonomikách, které by do roku 2030 měly představovat přibližně 80 % dodatečné globální spotřeby elektřiny. Například samotná Čína by měla podle prognóz přispět téměř polovinou k tomuto globálnímu nárůstu. Silný nárůst se očekává také v Indii a jihovýchodní Asii, kde je poháněn ekonomickým růstem, ale také rostoucím využíváním klimatizací. 

Po více než 15 letech stagnace se navýšená poptávka vrací také do vyspělých ekonomik. Tento vzestup je poháněn sektory s vysokou spotřebou elektřiny, jako jsou například datová centra, umělá inteligence, elektromobily, tepelná čerpadla a rovněž klimatizace.