Plyn jako cesta k bezemisní budoucnosti
Zemní plyn má výrazně nižší emisní stopu než uhlí, a proto je důležitým přechodovým zdrojem energie na cestě k bezemisní ekonomice a průmyslu. Stále jde však o fosilní palivo, takže je třeba připravit infrastrukturu na přechod k cílovým zeleným plynům a palivům. Dokáže nám však zemní plyn poskytnout dostatek času? Účastníci diskuse, kterou v říjnu pořádala Aliance pro bezemisní budoucnost za garance společnosti ČEZ ESCO, GasNet a ORLEN Unipetrol, upozornili na příležitosti i rizika této cesty.
Debata odborníků se věnovala jak požadavkům na snížení emisí, tak aktuálnímu stavu české ekonomiky a průmyslu nebo i požadavkům domácností na vytápění. Kromě technických podmínek jsou důležité také ekonomické a obchodní parametry transformace, za klíčové lze považovat také dotažení legislativních podmínek pro podporu nových zelených plynů.
Thomas Merker, finanční ředitel společnosti GasNet, upozornil, že poptávka po zemním plynu aktuálně roste: „Zemní plyn se stále silně uplatňuje v průmyslu, kde je jeho pozice podobně důležitá jako ropa v nákladní dopravě. Připravujeme se ale na přechod k alternativním plynům, jako je biometan nebo vodík. Chceme zůstat flexibilní, ale díváme se dopředu.“ Thomas Merker ujistil, že stávající infrastruktura dokáže přenést i vyšší poptávku po plynu. “Stejně tak jsme již nyní připravení na přimíchávání až 20 % vodíku k zemnímu plynu, jakmile bude vodík k dispozici.”
Lenka Vaněk, ředitelka úseku Inovace a dekarbonizace ČEZ ESCO, zmínila význam úspor energií a chytrého řízení výroby i spotřeby pro modernizaci budov
i energetiky. „Největší přínos vidím v kombinaci technologií − např. v kogeneračních jednotkách, doplněných fotovoltaikou či bateriemi. Roli plynu tu stále vnímám jako hodně intenzivní, kdy může pomoci vyrovnávat proměnlivý výkon obnovitelných zdrojů.“ Lenka Vaněk také zdůraznila význam plynu v centrálním zásobováním teplem, což se týká 40 % českých domácností.
„Zemní plyn je pro nás zásadní složkou pro rozvoj dekarbonizace v následujících nejméně 10 letech. Naše projekty jsou ale už dnes připraveny pro budoucí využití například vodíku,“ uvedl Martin Růžička, ředitel pro dekarbonizaci společnosti Orlen Unipetrol.
Moderátor diskuse, šéfredaktor portálu Obnovitelně.cz, Ondřej Novák, upozornil na rozpor mezi plány na využití biometanu a reálným stavem, kdy je v provozu zatím málo biometanových stanic. “Provozovatelé například bioplynových stanic dávají zatím přednost vyčerpání podpory pro stávající obnovitelné zdroje, takže jejich převod na biometan očekáváme o něco později. V příštím roce očekáváme nárůst těchto stanic přibližně na dvojnásobek,” reagoval Jan Zaplatílek, ředitel Odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu.
Thomas Merker u biometanu zdůraznil nutnost edukace a motivace spotřebitelů fosilních paliv, např. přepravců, pro přechod na nízkoemisní paliva. Tato motivace by kromě povědomí o ekologičnosti podle něj měla mít i ekonomickou podobu. “Biometan v současné podobě nedává ekonomický smysl,” souhlasí Martin Růžička a dodává „změnu přinese až nová legislativa.”
V rámci diskuse se otevřelo také téma využitelnosti vodíku a jaké jsou v ČR možnosti jeho získání “zelenou cestou,” tj. za pomoci obnovitelných zdrojů. Lenka Vaněk v té souvislosti upozornila na zajímavý testovací projekt využití vodíku v autobusové dopravě v Mníšku pod Brdy.
Powered by Froala Editor
