Viktor Hanzlík
Managing partner ve společnosti McKinsey & Company v PrazeGreen Deal: jak jsme na tom a kam dál?
Od představení Zelené dohody pro Evropu letos v prosinci uplyne pět let. Kam jsme se od té doby posunuli?
Urgence řešit klimatické změny nemizí, ale naopak narůstá. Globální oteplování pokračuje, a navíc se jeho intenzita zesiluje. Podle dat informační služby Copernicus překonala povrchová teplota Země za posledních 12 měsíců hranici 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
Zároveň pozorujeme, že nasazování některých zelených technologií zpomaluje, mění se investiční klima a místy dochází také k oslabování podpory dekarbonizace. Razantně zvýšené úrokové míry zbrzdily investice. Jinak velmi vítaný pokles cen energií na téměř úroveň před ruskou invazí na Ukrajinu zároveň snižuje relativní atraktivitu nízkoemisních zdrojů energie. V neposlední řadě se také snížila ochota některých institucionálních investorů rychlou tranzici podporovat. Projevuje se to například nižším procentem environmentálních návrhů, pro které hlasují na valných hromadách oproti situaci před rokem 2022.
Naplno se také ukazuje, jak obtížné je nahradit současný energetický systém. Byl budovaný a optimalizovaný déle než sto let má mnoho výhod: vysokou energetickou hustotu, snadnou přepravitelnost a skladovatelnost energií, schopnost generovat vysoké teploty a chemickou flexibilitu, nicméně má ale také neakceptovatelnou emisní náročnost.
V nedávno vydané McKinsey studii jsme analyzovali 25 hlavních překážek transformace energetického systému, od oblasti elektroenergetiky, dopravy, průmyslu, přes budovy a nerostné suroviny. Seřadili jsme je do tří úrovní obtížnosti:
1. Pouze tři z pětadvaceti překážek by bylo možné vyřešit nasazením již existujících technologií (například rozšířením tepelných čerpadel, zvýšením dojezdů elektromobilů apod.).
2. Vyřešit dalších deset překážek bude vyžadovat zásadní investice do infrastruktury či hodnotových řetězců (například zlepšením dobíjecí infrastruktury pro elektromobily).
3. Až dvanáct překážek je v kategorii nejvyšší obtížnosti, kde v tuto chvíli vidíme nutnost technologického pokroku a změn několika průmyslových systémů najednou (například ve stavebnictví či ocelářství).
Základní rámce vymezující rychlost a směr dekarbonizace se nemění: v platnosti zůstávají Pařížská dohoda, Fit for 55 a REPowerEU, jako i nadále trvá tlak ECB na snižování financovaných emisí. Jisté zpomalení a v některých případech i snížení ambicí pozorujeme u dobrovolných závazků firem.
Jak jsme na tom v Česku?
Za posledních 30 let jsme v oblasti dekarbonizace ušli velký kus cesty – transformací ekonomiky po roce 1989 i pozdějšími cílenými dekarbonizačními opatřeními poklesly naše emise od roku 1990 o téměř 40 %.
Zhruba polovinu našich emisí bude možné postupně eliminovat kombinací současných technologií a rozvojem infrastruktury. Střednědobý potenciál v energetice je v dalším přechodu od uhlí k zemnímu plynu, ve výstavbě jádra a dalším rozvoji obnovitelných zdrojů – včetně restartu výstavby větrných elektráren, a zvyšování kapacit bateriových úložišť. V oblastech dopravy a budov se úspory energií a nové technologie budou prosazovat postupně. Nejtěžší bude dekarbonizace průmyslu, kde mnohé technologie stále nejsou konkurenceschopné či v potřebném dosahu dostupné.
Do roku 2030 mají české firmy k dispozici celkem až 1 bilion korun z prostředků z Evropské unie, který bude pocházet z modernizačního fondu, výnosů z povolenek ETS a dalších titulů. Do roku 2030 to odpovídá cca dvěma procentům českého HDP. Je na nás, abychom tyto prostředky investovali správným směrem a zajistili tak české ekonomice udržitelný, dlouhodobý růst a budoucí konkurenceschopnost.
Stručně o studii The hard stuff: Navigating the physical realities of the energy transition
Nová studie McKinsey Global Institute The hard stuff uvádí, že energetická transformace je teprve v počáteční fázi – zatím bylo nasazeno jen asi 10 % objemu nízkoemisních technologií potřebných do roku 2050. Zpráva přináší analýzu 25 navzájem propojených fyzických překážek, které bude potřebné vyřešit, aby byla tato transformace úspěšná. Samotné překážky jsou rozčleněny do třech stupňů obtížnosti. Přibližně polovinu emisí v energetice představují nejtěžší překážky, kde bude nutný vývoj a nasazení nových nízkoemisních technologií, vytvoření zcela nových dodavatelských řetězců a podpůrné infrastruktury.
Powered by Froala Editor
