Zero to hero
Jihomoravský kraj ukazuje, že dekarbonizace není o technologiích, ale o podmínkách pro jejich realizaci. Tempo změn tak určuje především ekonomika, rozhodování a podpora veřejnosti.
Jihomoravský kraj patří mezi klíčové regiony české ekonomiky a zároveň region, který jsme pro naši Roadshow nevybrali náhodou. Je to prostředí, kde se propojuje průmysl, energetika, zemědělství i akademická sféra a kde vzniká řada konkrétních projektů. Zároveň je zde patrná ochota hledat nové cesty v oblasti transformace a dekarbonizace. Právě tento přístup ilustruje kombinaci ekonomické racionality, technologických řešení a schopnosti dotáhnout realizaci.
Powered by Froala Editor
Novosedly hostily debatu o dekarbonizaci průmyslu i zemědělství: co brzdí regiony nejvíc?
Aliance pro bezemisní budoucnost uspořádala v Cihelně Vinofol v Novosedlech další zastávku celorepublikové Roadshow ZERO TO HERO. Akci předcházela exkurze výrobního závodu Wienerberger – partnera Aliance a hostitele setkání. Ve dvou panelových diskusích moderovaných Janem Kovaříkem z Českého rozhlasu zasedli generální ředitelé Wienerberger, Komerční banky a ČEZ ESCO, zástupce Ministerstva životního prostředí, místostarostka Mikulova, europoslankyně a předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu i předseda Asociace soukromého zemědělství.
Novosedly, 20. května 2026 – Jihomoravský kraj se stal dějištěm šesté zastávky Roadshow ZERO TO HERO Aliance pro bezemisní budoucnost. Diskuse se odehrála přímo v sousedství výrobního závodu Wienerberger, kde účastníci před panely absolvovali exkurzi a na vlastní oči viděli, jak výrobce stavebních materiálů snižuje uhlíkovou stopu investicemi do solárních panelů a úsporami zemního plynu – nikoli z ideologických důvodů, ale z důvodů ekonomických.
První panel se věnoval dekarbonizaci průmyslu, financování energetických projektů a modernizaci samospráv. Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a předseda správní rady Aliance, zdůraznil, že dekarbonizace jako součást průmyslové modernizace nepotřebuje ideologické argumenty – funguje všude tam, kde zvyšuje konkurenceschopnost a snižuje náklady. Jako příklad funkčního nástroje uvedl EPC projekty, které umožňují modernizaci veřejných budov bez přímé investice jejich vlastníků: veškeré náklady se hradí z dosažených energetických úspor.
“Velký český průmysl si velmi dobře uvědomuje, že dekarbonizace a modernizace energetiky ušetří ekonomice a přispěje k nárůstu konkurenceschopnosti i snížení uhlíkové stopy. Na to nejsou potřeba žádné velké tlaky z té či oné strany," uvedl Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.
Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky a prezident Aliance, představil program ELENA realizovaný ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, v jehož rámci banka podpořila přes 115 klientů s celkovým objemem financování přes jednu miliardu korun a dotací až 50 % investice. Upozornil rovněž na probíhající jednání se Státním fondem životního prostředí o obnovení programu Nová zelená úsporám.
„Konkurenceschopnost a dekarbonizace jdou ruku v ruce – dvě energetické krize to jasně potvrdily," uvedl Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky.
Jaromír Wasserbauer, vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí, připomněl, že operační program Životního prostředí nabízí dotace na obnovitelné zdroje a zateplování veřejných budov až do září tohoto roku, přičemž v období 2028–2034 se podpora přesune od přímých dotací k úvěrovým nástrojům.
Petra Korlaar, místostarostka Mikulova, popsala postup osmi tisícového města: v tomto volebním období si nechalo zpracovat energetický management do roku 2035, zřídilo pozici energetického manažera a jako další krok zvažuje založení energetického družstva či spolku. Pojmenovala přitom problém, který trápí většinu malých obcí – sehnat kvalifikovaného odborníka schopného strategii skutečně uvést do praxe je obtížné a nákladné.
„Máme nachystané významné dekarbonizační projekty. Pro jejich realizaci potřebujeme stabilní a transparentní prostředí stejně jako pomoc pro investice v řádu stovek milionů až miliard korun ze strany státu. Projekty tohoto rozsahu se bez pomoci nedají realizovat. Při promítnutí nákladů do ceny by byly výrobky neprodejné, ztratili bychom konkurenceschopnost," uvedl Kamil Jeřábek, generální ředitel Wienerberger a hostitel setkání.
Druhý panel otevřel téma zemědělství, proměny krajiny a evropské zemědělské politiky. Europoslankyně Veronika Vrecionová, předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova, vystoupila videohovorem ze Štrasburku. Popsala strukturální nesoulad Společné zemědělské politiky EU s českým modelem velkých farem a podpořila povinné zastropování dotací jako podmínku skutečného přístupu mladých farmářů k půdě. Upozornila, že česká vyjednávací pozice v Bruselu je oslabována neschopností dosáhnout domácího kompromisu.
Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, situaci shrnul otevřeně: „My jako sedláci máme v tuto chvíli blíže do Bruselu než do Prahy." Václav Kurel, CEO společnosti Carboneg, představil model financování regenerativního zemědělství prostřednictvím uhlíkových kreditů: farmáři jsou odměňováni za měřitelný přírůstek uhlíku v půdě, přičemž největší ekonomický přínos spočívá v úsporách na hnojivech, pohonných hmotách a opotřebení strojů.
Vladimír John, ředitel Agra pojišťovny, upozornil na alarmující data: pojištěno je pouze 16 % ploch vinic a necelých 9 % ploch ovocných sadů, z nichž většina se nachází na území Jihomoravského kraje, přestože klimatická rizika v regionu dlouhodobě rostou.
„Cílem PPP (Private Public Partnership) je nastavit ve spolupráci se státem a zemědělci efektivní model tak, aby motivoval zemědělce k aktivnímu řízení rizik a veřejné peníze byly nadstavbou komerčního pojištění. S ohledem na měnící se klima, zvyšující se intenzitu škod a rostoucí ztráty v zemědělství v posledních třech letech je změna stávajícího systému nevyhnutelná. Zdroje veřejných peněz nejsou nekonečné a zemědělský sektor to bohužel pocítí mezi prvními," uvedl Vladimír John, ředitel Agra pojišťovny.
„Jihomoravský kraj ukázal, že témata dekarbonizace průmyslu i zemědělství jsou dvě strany téže mince – obojí stojí na ekonomické racionalitě, předvídatelném prostředí a odvaze dotáhnout projekty od strategie k realizaci. Přesně o tom naše Roadshow je," uvedla Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost.
Akce se konala ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG pod záštitou Asociace krajů ČR. Roadshow ZERO TO HERO dosud navštívila Zlínský, Ústecký a Moravskoslezský kraj a Středočeský kraj.
Řečníci
Panel 1: Průmysl, energetika a samosprávy
Panel 2: Zemědělství, krajina a evropská politika
Powered by Froala Editor
Aliance pro bezemisní budoucnost se vydává na Roadshow po celé republice se sérií akcí pod názvem ZERO TO HERO.
Cílem Roadshow je pragmatická diskuze na úrovni místní samosprávy, lokálních podnikatelů a podnikatelek i zástupců vlády o tzv. zelené modernizaci Česka. Diskutujeme o inovacích v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické soběstačnosti, udržitelnosti pro města, obce i firmy, a v neposlední řadě se snažíme identifikovat největší výzvy a překážky v dekarbonizaci jednotlivých krajů. Na naší cestě se zastavíme i na středních školách a budeme chtít vědět, jak tolik skloňovaný “Green Deal” a zelenou transformaci vnímají i zástupci mladých generací, generace Z či generace Alfa.
Sledujte naši cestu na webu, kde pravidelně zveřejňujeme reportáže z jednotlivých krajů. Na sociálních sítích se pak můžete zapojit do diskuzí o udržitelnosti a inovacích nebo se na jednotlivé setkání registrovat. Budeme vás včas informovat. Staňte se i vy součástí naší mise za bezemisní budoucnost!
