Roadshow

Roadshow v Olomouci: Obce, banky a firmy společně pro zelenou budoucnost - Jak obce a regiony zaplatí dekarbonizaci? Pomůže Evropa, stát i bankovní sektor

„Na přechod k obnovitelným zdrojům a na snížení energeticky náročných odvětví máme do roku 2030 zhruba bilion korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v panelové debatě Pro moderní Česko v Olomouci. Většina těchto peněz pochází z Evropské unie a v současné chvíli jsme zhruba v polovině jejich čerpání. Například sto miliard již vyčerpala modernizace tepláren, aby podpořila odchod od uhlí. Celková částka potřebná na dekarbonizaci ale bude zhruba trojnásobná.

„Budeme potřebovat jak vlastní zdroje, tak peníze z bankovního sektoru,“ dodává Hladík. Peníze z vlastních zdrojů mohou využít třeba jednotlivé územní celky, které díky modernizaci a decentralizaci získají jednak jistou formu energetické bezpečnosti a soběstačnosti, tak budoucí ekonomické výhody. Náklady na dekarbonizaci tak je potřeba vnímat i jako investici do budoucí ekonomické prosperity.

Banky jako hybatel zelené tranzice

Na zelené financování se zaměřuje třeba Komerční banka, jak prozradil její generální ředitel a prezident Aliance pro bezemisní budoucnost Jan Juchelka. Podle něj je důležité, aby starostové přemýšleli více dlouhodobě, aby vytvořili lokální koncepce a mysleli na dobro své obce i v budoucnosti. Poukázal například na společnost Portiva, která po vzájemné dohodě s obcí a místními občany vystavěla větrný park a nabídla jim akciový podíl.

„Při výstavbě větrného parku společnost nabídla dotčeným obcím i jejich obyvatelům akciový podíl. Ze zisku větrného parku nyní díky tomu benefitují všichni. Je zjevné, že trend v energetice a energetickém mixu jde směrem k bezemisním zdrojům. Jednotlivé obce se musí zamyslet nad tím, jak k budování zdrojů přistoupí, jak plánovat na více než čtyřleté období a co z toho obec bude do budoucna mít,“ říká Jan Juchelka.

Jeho slova podtrhují i aktuální data z šetření Centra socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik. Podle průzkumu by 39 % obyvatel Olomouckého kraje souhlasilo s výstavbou větrné elektrárny nedaleko jejich bydliště. V případě, že by obyvatelé mohli na provozu elektrárny participovat, by s její výstavbou souhlasilo dokonce 59 % obyvatel.

Významnou roli v tomto procesu má podle Juchelky hrát i Národní rozvojová banka, která by měla dodávat veřejný kapitál na trh. Jak dodává ředitel holdingu Energon Fady Al-kheir, ve světě je běžné, že obce a regiony vystupují v roli investorů a developerů, kteří pomáhají naplňovat dlouhodobý potenciál území. V Česku je ale tento způsob myšlení teprve na začátku.

„Je důležité podívat se, co se děje ve světě. Často se v Česku snažíme znovu objevovat kolo. Příkladů, jak můžou větší projekty fungovat, například na bázi partnerských obcí, je přitom celá řada. Je také potřeba podívat se na rozvoj obnovitelných zdrojů jako na byznys a položit si byznysové otázky: Chci to postavit sám nebo jako spoluinvestor s někým? Chci mít projekty ve formě vlastního majetku? Chci se o ně starat? Mám dostatek lidí, kteří se o majetek budou starat?,” upozorňuje Al-kheir.

Spojené obce jsou silnější

Pomoc od státu a bankovního sektoru bude důležitá zejména pro menší obce. Jejich vlastní prostředky jsou totiž omezené. „Územní rozdrobenost je taková, že většina malých obcí na energetické investice nedosáhne, medián rozpočtového určení daní je deset milionů korun ročně,“ vysvětluje Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu města a obcí ČR a dodává: „Česko má 127 municipalit, které jsou větší deseti tisíc obyvatel, ty už mohou vytvářet fondy, kapitál.“

Olomoucký kraj nedávno tvrdě zasáhly povodně, které zejména v Jeseníkách způsobily miliardové škody. Podle expertů jejich sílu umocnily klimatické změny a podobně extrémní projevy počasí budou s růstem globálních teplot nejen stále častější, ale také stále silnější. Zelená tranzice znamená cestu, jak postup klimatických změn zpomalit a také lidem pomoci vyrovnat se s jejich nejničivějšími dopady.

„Nezávodíme o to, kdo bude dřív zelený. Jde o účinky přírodních změn, které jsou natolik silné a nepředvídatelné, že je třeba se na ně připravit. Riziko klimatických změn je srovnatelné se světovou válkou. Je potřeba iniciovat koncentraci všech sil, intelektuálních, finančních nebo inovačních, které nám pomohou přežít. Ale naše politické diskuze se v tomto duchu nevedou,” říká Jan Juchelka a dodává: „My jako banka jsme připraveni vystavit náš kapitál ve prospěch zelených investic.“ 

Obce mohou při přemýšlení nad dekarbonizačními a energetickými projekty vyhledat pomoc u řady organizací. K dispozici je jim síť středisek energetického poradenství EKIS nebo experti sdružení do Místních akčních skupin. Odbornou pomoc nabízejí i soukromé subjekty, například společnost Enviros spadající pod Komerční banku.

Aktivní role moderních budov, která ušetří peníze za provoz

Dalším zajímavým blokem konference Pro moderní Česko byla panelová diskuse s názvem Moderní budovy – aktivní role domů v energetice, sdílení energie i dobře energeticky renovované domy. Hlavním tématem byly možnosti, jak mohou budovy přispět k dekarbonizaci, úsporám energie a ekonomickým úsporám prostřednictvím obnovitelných zdrojů a technologických inovací. 

Diskuse o konkrétních řešeních

Blok moderoval Ondřej Šumavský, Strategic Development Manager Svazu moderní energetiky, a do panelu se zapojili tři významní odborníci. Ondřej Navrátil, finanční ředitel SIGMA GROUP, přiblížil praktické kroky svého podniku k dekarbonizaci průmyslových areálů, zatímco Vladimír Hlavinka, předseda představenstva ORGREZ Group, se věnoval potenciálu zeleného teplárenství a budov. Martin Ander ze Svazu moderní energetiky nabídl úvod do sdílení energie a konceptu energetických společenství.

Příklady z praxe: SIGMA GROUP jako průkopník v dekarbonizaci

Ondřej Navrátil na příkladu své společnosti ilustroval, jak mohou firmy kombinovat environmentální odpovědnost a ekonomickou efektivitu. „Přemýšleli jsme nad tím, po vstupu do Aliance pro bezemisní budoucnost, čím ještě můžeme prospět našemu regionu, našim zaměstnancům, našim obyvatelům v Lutíně a podobně a nechali jsme si zpracovat energetický audit, ze kterého vyplynuly důležité dílčí cíle nebo dílčí úkoly, které nám postupně dopomůžou k tomu, abychom uspořili 684 tun CO2 za rok. A mezi ty dílčí cíle patří například instalace fotovoltaických elektráren, výměna osvětlení, výměna tepelných zavaděčů, nebo restrukturalizace areálu.“

Plány společnosti na následující rok zahrnují další ambiciózní kroky: „V následujícím roce bychom rádi zateplili výrobní halu, rádi bychom instalovali další fotovoltaickou elektrárnu, vytvořili bateriové úložiště, a také bychom chtěli plně využít naše možnosti elektromobility v rámci obslužných strojů a vozidel, které spadají do našeho areálu. Taky bychom rádi, v rámci areálu, vytvořili infrastrukturu dobíjecích stanic.“

Ondřej Navrátil rovněž zdůraznil širší filozofii společnosti SIGMA GROUP: „Nadstandard, který nebyl součástí energetického auditu, tak je náš pohled na to, jakým způsobem přemýšlíme o dalších investicích. Nazýváme to jako udržitelné financování, to znamená, že pokud vlastníme obrovský areál, kde máme zbytné nemovitosti, pozemky, přemýšlíme o způsobu, jak je nejlépe využít. Přemýšlíme nad investicemi i s ohledem na vliv na region, vliv na obyvatelstvo i další environmentální dopady s tím, že nejsou pro nás hlavní a důležité jenom ty ukazatele finanční. Naši úlohu toho, že jsme velký strojírenský podnik v těžkém průmyslu, bereme i tak, že je potřeba přírodě, regionu, obyvatelům, zaměstnancům stále něco vracet, a pokud máme možnost to udělat v rámci firemního rozvoje, je to pro nás mnohem lepší varianta.“

Význam komunitní energetiky

Martin Ander ve svém příspěvku zdůraznil důležitost komunitní energetiky a sdílení energie, které mohou přinést nové příležitosti pro spolupráci mezi obcemi, domácnostmi i firmami. Tyto přístupy umožňují nejen snížení závislosti na centralizovaných zdrojích, ale také podporu místních ekonomik.

Blok ukázal, že aktivní přístup k modernizaci budov a zavádění obnovitelných zdrojů může přinést nejen environmentální přínosy, ale také ekonomické úspory a pozitivní dopad na regionální rozvoj. Diskutované příklady potvrdily, že český průmysl i energetika jsou na cestě k udržitelnější budoucnosti.

Powered by Froala Editor