Roadshow

Největší překážkou rychlejšího snižování uhlíkové stopy v kraji je nedostatečná přenosová síť, tedy překážka na straně státu, která vyžaduje obří investici, opodstatněnou relevantní dlouhodobou státní strategií, kterou v tuto chvíli byznys i krajští političtí zástupci postrádají.  

Achillovou patou regionu se v budoucnu může stát výpadek pracovní síly, kdy už do 5 let se predikuje úbytek 45 % zaměstnanců z důvodu klesající demografické křivky. Kraji se tak důrazně doporučuje zaměřit se na přilákání lidských zdrojů a rozvoj talentů pro udržení vysokého standardu a důležité role zdejšího průmyslu.

Snižování závislosti na plynu a podpora vzdělání

Diskuse mezi hejtmany, zástupci klíčových firem a odborníky na dekarbonizaci poukázala na známý fakt, jak moc je Česká republika závislá na dovozu zemního plynu, a zároveň nemá vybudovanou dostatečnou infrastrukturu na to, aby přešla ve větším měřítku na jiné zdroje vytápění veřejných objektů či domácností. Kromě toho se diskuse stáčela k oblasti lidských zdrojů. Kraj stárne, město Zlín se vylidňuje a zaznívala tak potřeba nastavení strategií pro to, aby Zlínsko bylo atraktivním místem k životu, aby si zdejší firmy udrželi kvalitní zaměstnance a mohli svou činnost rozvíjet inovativním směrem k dekarbonizaci svých provozů.

Energetická závislost: Jak se odpoutat od plynu?

Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš zdůraznil, že přes veškerou snahu o dekarbonizaci kraj v tuto chvíli není schopen se zcela odpoutat od zemního plynu. "V současnosti je na plynu závislých 75 % domácností a firem, včetně nemocnic, škol a sociálních zařízení. Do roku 2032 plánujeme investice ve výši 22 miliard korun do modernizace budov, ale momentálně nemáme adekvátní alternativu," uvedl Holiš s tím, že i v následujících zhruba pěti letech budou tedy plynové kotelny renovovat opět na plyn. 

Budoucnost práce a nedostatek kvalifikovaných lidí

Další výzvou je klesající počet pracovníků v klíčových sektorech. Podle hejtmana bude během pěti let na trhu chybět až 45 % současné pracovní síly. "Firmy na Zlínsku chtějí dekarbonizovat, ale musíme myslet i na to, jak to sladit s realitou pracovního trhu. Proto mimojiné rozvíjíme pro žáky intenzivně kariérní poradenství, aby studenti měli lepší přehled o možnostech zaměstnání v regionu a  finančním ohodnocení, aby nám neodcházeli za lepším" uvedl Holiš. 

Inovace jako klíč k dekarbonizaci

Podle ředitele Technologického inovačního centra Zlín Lukáše Trčky je Zlínský kraj nejprůmyslovějším krajem v Česku s 60% podílem průmyslu na HDP, což je dvojnásobek evropského průměru. Inovace a technologický rozvoj jsou proto nezbytné pro udržitelný ekonomický růst. V Technologickém inovačním centru Zlín dnes sídlí na 30 firem a zhruba třetina z nich s podporou kraje vyvíjí technologie zaměřené právě na snižování uhlíkové stopy. 

Byznys hledá řešení: Příklady z praxe

Zástupci firem představili konkrétní kroky k uhlíkově neutrální budoucnosti. Největší zaměstnavatel v regionu, onsemi, si stanovil cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. "Naši odběratelé i investoři po nás požadují udržitelnost. Zaměřujeme se na efektivnější využití energie a nahrazování dekarbonizačně problematických plynů," uvedl site director Josef Švejda. 

Evropská nařízení vedoucí ke snižování uhlíkové stopy aktivně uvádí do praxe i společnosti Continental Barum s.r.o. Jak známo, vlastnosti pneumatiky zásadně ovlivňují spotřebu paliva i množství emisí. Stavbou velkokapacitního skladu z vlastního rozhodnutí například společnost ušetřila ročně až 17 000 převozů zboží. Lukáš Holík, business intelligence specialista z Continental Barum s.r.o. v diskusi dále upozornil mimojiné na budoucí nutnost dekarbonizace vozů MHD, což bude vyžadovat velké městské a krajské investice do modernizace vozových parků.   

Společnost Wienerberger, výrobce udržitelných stavebních materiálů, představila svůj pragmatický přístup k dekarbonizaci: "Snižujeme energetickou náročnost naší výroby a zároveň nabízíme materiály, které pomáhají snižovat energetickou spotřebu budov. Díváme se také na možnost používání vodíku a bezemisní elektřiny, k čemuž nám ale chybí potřebná infrastuktura. Nicméně obě tyto cesty jsou schůdné a tudy se chceme vydat, jakmile to bude možné" uvedl ředitel Kamil Jeřábek.

Role vzdělávání a inovativního myšlení

Během diskuse zazněla i výzva ke zlepšení českého vzdělávacího systému, který by měl více podporovat inovace a technologické směrování studentů. Důležitá je také podpora žen ve studiu technologických oborů, kam jich dnes nastupuje méně oproti světovému a evropskému průměru, a zároveň potřeby průmyslových firem na zlínsku pro ně nabízí kvalitní uplatnění. 

Dekarbonizace jako strategická příležitost

Zlínský kraj stojí před velkými výzvami, ale také příležitostmi. Sdílení knowhow a spolupráce mezi samosprávou, firmami a vzdělávacími institucemi zde bude klíčové pro to, aby kraj dokázal udržet v místě kvalitní pracovní sílu i  držet krok s moderními trendy v oblasti energetiky a průmyslu, a stal se příkladem efektivní a realistické dekarbonizace v Česku.

Powered by Froala Editor