Energetika

Garant sektoru:

Současná situace v klíčových segmentech energetiky:

  • Elektrická energie – Energetický mix v České republice je tvořen 12,4 % z obnovitelných zdrojů, 36,7 % jadernou energií a zbytek zastávají emisní zdroje, tj. primárně klasické uhelné elektrárny
  • Plyn – Aktuálně se využívá výhradně zemní plyn s minimálním zastoupením biometanu. Rozvoj vodíkového hospodářství je stále na začátku svého vývoje
  • Teplárenství – Přibližně 40 % domácností je vytápěno z centrálního zásobování teplem, které z poloviny využívá uhlí

Cíle na úrovni EU:

  • Do roku 2030 zvýšit podíl OZE na 45% (v ČR na 32-35 %)
  • Do roku 2030 snížit emise o 55 % oproti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout net-zero

Klíčové kroky:

    Elektrická energie
  • Klíčovou výzvou pro elektroenergetiku je nahrazení dosavadní role uhlí ve výrobním mixu. Odstavování uhelných elektráren a tepláren přitom nastane ještě v této dekádě (tedy ještě před politicky stanoveným cílem) z důvodu neudržitelné ekonomické situace. Řešení přitom musí splňovat tři základní požadavky:
      - Bezpečnost dodávek
      - Cenová dostupnost
      - Udržitelnost
  • Plánovaná výstavba nových jaderných bloků přitom tento problém neřeší, protože uhlí začne z energetického mixu mizet rychleji, než jsou plánované termíny spuštění jaderných zdrojů. Ve střednědobém horizontu zhruba roku 2030 je tak třeba najít jiné řešení.
  • Pro naplnění všech požadavků, které na energetiku klademe bude třeba kombinace 4 opatření:
      - Zásadně zvýšit kapacitu obnovitelných zdrojů, tj.do roku 2030 postavit cca 15 GW fotovoltaiky a 3 GW větrných elektráren
      - Zvýšit akumulaci o 2-3 GW, což umožní ukládat elektřinu z fotovoltaiky z poledních výrobních maxim na využití v nočních hodinách
      - Navýšit přeshraniční kapacity s Německem o cca 1,5 GW. To umožní využít levnou elektřinu z Německa v období příznivých podmínek pro výrobu elektřiny z OZE.
      - Navýšit flexibilní kapacitu plynových a paroplynových elektráren a kogenerací dohromady o cca 5 GW, přičemž tato nová plynová kapacita by měla být připravena na spoluspalování vodíku
  • V dlouhodobějším horizontu, mezi lety 2030 a 2050 bude třeba pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny vycházející z elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu.
  • Zde pak bude významnou roli v zajišťování levné a čisté energie hrát i jádro, kterého bude zapotřebí 7-8 GW
  • Plyn
  • Zemní plyn je v porovnání s uhlím výrazně méně emisně náročný a v některých segmentech tudíž bude částečně (a dočasně) přebírat jeho roli. Zároveň jde však pořád o fosilní palivo a v dlouhém horizontu tak bude třeba jej nahradit čistými alternativami (bioplyn, biometan, zelený metan, vodík a jeho deriváty,…) či dekarbonizovat (využití CCS).
  • V souvislosti s očekávaným růstem významu bezemisního vodíku je aktuální i otázka transformace páteřní plynové infrastruktury pro přepravu vodíku.
  • Bude zapotřebí zajistit zdroje čistého vodíku pro plnění energeticko-klimatických závazků a to buď domácí výrobou nebo prostřednictvím importů včetně související infrastruktury (přeprava, skladování, transformace z/do příslušných derivátů)
  • Teplárenství
  • Teplárenství nezůstává pozadu. Je třeba jej transformovat a dekarbonizovat centrální zásobování teplem (tzv. CZT), a to přechodem z uhelné energie na energii z obnovitelných zdrojů, plynofikací, projekty ZEVO (ohřívání spalováním odpadu).
  • Malé modulární reaktory by mohly být v blízké budoucnosti vhodnou bezemisní náhradou fosilních zdrojů pro výrobu elektřiny i tepla.
  • U decentrálního vytápění je potřeba větší zapojení obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel, projektů KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla), a dalších moderních technologií

Dopady dekarbonizace na daný segment a možnost jeho transformace

Dekarbonizace energetického sektoru je jednou z nejdůležitějších částí v dekarbonizaci celé české ekonomiky. Dekarbonizace má zároveň pozitivní dopady i na bezpečnost dodávek energie, protože čisté zdroje energie (OZE, jádro) jsou současně většinou domácí zdroje.

V sektoru elektroenergetiky zároveň bezpečnost dodávek vyžaduje i dostatek řiditelné kapacity pro pokrytí špičkové poptávky. Výroba v těchto flexibilních zdrojích bude v porovnání s OZE zpravidla nákladnější a počet hodin provozu tak bude relativně nízký. Je tedy třeba vytvořit dostatečné ekonomické stimuly pro realizaci, například formou zavedení kapacitních mechanismů. Vedle toho je třeba dbát na vyvážený technologický mix kapacity obnovitelných zdrojů, tzn. doplnit v současnosti převládající fotovoltaiky o větrné elektrárny, jejichž výrobní profil se s fotovoltaikami vzájemně ideálně doplňuje.

Pozitivní dopady:

  • Nové příležitosti pro celou českou ekonomiku.
  • Zajištění cenově dostupné energie (OZE jsou aktuálně nejlevnější nový zdroj elektřiny)
  • Zvýšení energetické bezpečnosti ČR v rámci odklonu od ruského plynu.
  • Zajištění čisté energie pro český průmysl, což mu umožní zůstat konkurenceschopný na globálních trzích i z hlediska udržitelnosti.
  • Plnění energeticko-klimatických závazků ČR.
  • Zvýšení kreditu celého sektoru u veřejnosti.
  • Potenciál inovativních řešení s vysokou přidanou hodnotou pro českou ekonomiku.

Překážky

  • Velké investice do stabilizace přenosové a distribučních sítí, výstavby zdrojů a akumulačních kapacit. Velké počáteční investice však budou postupně kompenzovány nižšími provozními náklady díky menší potřebě importů fosilních paliv.
  • Nutnost rychlého vývoje nových technologií, flexibilita nasazování zdrojů.
  • Dlouhé a komplikované povolovací procesy
  • Nutnost nahrazovat dodavatele technologií pro moderní energetiku z politicky nestabilních regionů vlastní produkcí v Evropě a spřízněných zemí.

Legislativní zátěž, případně nedostatek v legislativním zakotvení

  • Plynulý proces realizace brzdí složité legislativní procesy v případě schvalování výstavby (dlouhá doba nutná k získání stavebních povolení, problém například se stavbou větrných elektráren)
  • Spekulanti blokující rezervované distribuční kapacity pro připojení nových obnovitelných zdrojů
  • Nutnost jasně a dobře nastavit celostátní klimatické cíle

Vývoj nových technologií i produktů:

  • Technologie využívané v energetice jsou často považovány za strategické a ze strany EU je zde tak snaha o navýšení podílu domácí (evropské) produkce. To vytváří značný potenciál pro reindustrializaci evropské ekonomiky.
  • Důležitou součástí dekarbonizace energetiky je decentralizace, tzn. stavba lokálních zelených elektráren u zákazníků, sdílení elektřiny, např. v energetických komunitách.
  • Se změnou energetického mixu souvisí nárůst důležitosti poskytování služeb flexibility apod.
  • Zejména velké průmyslové podniky (náročné na teplo) budou pro energetickou transformaci potřebovat stabilního partnera se zkušenostmi z energetiky, s přehledem o aktuálním vývoji a „vizionáře“
  • Dekarbonizace teplárenského odvětví – pro naplnění cílů daných Směrnicí o energetické účinnosti (EED čl. 24)

Klíčové milníky v daném segmentu

  • 2015: Pařížská dohoda – udržet globální oteplování „well below“ 2°C a ideálně pod 1,5°C
  • 2019: Green Deal – net zero do roku 2050
  • 2021: Fit for 55 – snížení GHG emisí o 55% do roku 2030 oproti roku 1990
  • 2022: RePower EU – ukončení závislosti na ruských fosilních palivech
  • 2022: EU Taxonomie – zahrnutí jádra a plynu jakožto udržitelných paliv při splnění určitých podmínek
  • 2023: RED III – zavádí cíle do roku 2030 v OZE 42,5 % (což pro elektřinu orientačně znamená zhruba 70 % OZE), , povinné využití zeleného vodíku v dopravě (0,5 % energie využité v sektoru) a průmyslu (42 % celkové spotřeby vodíku v průmysl vyjma spotřeby pro výrobu pohonných hmot), zrychlení povolovacích procesů pro instalace OZE (akcelerační zóny)
  • 2023: EED – Snížení o energetické účinnosti – limity OZE pro SZTE
  • 2022 – 2024: LEX OZE I, II, III, - zjednodušení výkonu instalací bez licence

Naše cíle

Před Českem a Evropou stojí momentálně spolu související aktuální a dlouhodobý úkol:

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST

Je třeba se zbavit energetické závislosti na Rusku a zmírnit změnu klimatu.

NÍZKOEMISNÍ MODELY & TECHNOLOGIE

Snažíme se proto společně urychlit a usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie tak, aby české ekonomice a českým firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti z důvodu jejich pomalé implementace.

DEKARBONIZACE

Chceme podpořit vybudování energetické odolnosti a nezávislosti Česka. Vytváříme proto platformu pro klíčové decision makers. Věříme totiž, že dekarbonizace a resilience je strategickým úkolem který patří na agendu vedení každé firmy.

UHLÍKOVÁ NEUTRALITA

Ultimátním cílem je uhlíková neutralita do roku 2050 - tedy bezemisní budoucnost.

Naši lidé

Jana Morávková

ředitelka jana.moravkova@bezemisni.cz +420 728 258 798

Ing. Erika Sedlářová

finanční a projektová manažerka erika.sedlarova@bezemisni.cz +420 720 737 242

Členové

Hlavní partneři

Partneři

Členové

Za mediální podpory


Přihlášení nového člena