Real Estate / Stavebnictví

Garant sektoru:

Největší dekarbonizační výzvy sektoru stavebnictví - výroby stavebních hmot

  • Nová směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) a výpočet celkového uhlíkové stopy stavby – slabá podpora materiálů s dlouhou životností (při výpočtech LCA se uměle snižuje životnost na 50 let u materiálů, které mají reálnou životnosti více jak dvounásobnou) a preferování materiálů s kratší životností, které mají nižší produkci emisí při výrobě, ale násobně vyšší emise v rámci celého životního cyklu budovy.
  • Environmentální tlak na úrovni stavebních výrobků – zvyšující se environmentální požadavky na výrobky i v situacích kde to již není technicky možné, s nízkým zájmem o reálné zhodnocení celého životního cyklu výrobku a reálné dopady na životní prostředí a jeho kvalitu.
  • Dekarbonizace průmyslu – výroba stavebních materiálů – je vyvíjen enormní tlak na redukci CO2. Výrobci musí investovat prostředky do nových technologií a zároveň nést zvyšování nákladů za emisní povolenky. Tyto náklady snižují jejich schopnost investovat do inovací ve výrobě. Chybí energetická infrastruktura pro dekarbonizaci výroby stavebních hmot (elektřina, vodík).

Pozitivní dopady:

Zlepšování kvality pracovního prostředí ve výrobě a při realizaci stavby – pozitivní dopad na BOZP

Tlak na inovace ve výrobě a výstavbě – i když nejsou dostatečně podporovány, pozitivní dopad v odvětví stavebnictví je značný

Překážky

Nepříznivý směr dekarbonizace ve výrobě – slabá podpora při hledání nových technologií a postupů.

Preferování určitých stavebních materiálů pro jejich předpokládanou pozitivní ekologickou stránku – což zvyšuje náklady na materiál, realizaci stavby a finální cenu nemovitosti a prohlubuje problém s dostupností bydlení.

Nejednoznačná pravidla pro využívání odpadu (druhotných surovin) ve výrobě – zkreslený pohled na ekologickou stránku opětovného využívání odpadu. Často totiž přináší zvýšení CO2 a negativní dopad na LCA finálního výrobku. Při zaměření na snižování CO2 se budou výrobci bránit využívání druhotných surovin.

Jaký je potenciál pro ČR?

Robotizace – ve výrobě stav. materiálů i při realizaci

přesnější dávkování pojiva, snížení odřezků a odpadů

Recyklace a upcyklace stavebního demoličního odpadu

možný rozvoj recyklační infrastruktury. Vyšší nabídka kvalitních druhotných surovin (například nabídka homogenních materiálů nebo vyšší nabídka frakcí recyklátu).

Efektivní využívaní digitalizace, včetně BIM

v každé fázi životního cyklu stavebního výrobku a stavby má vliv na optimální navržení a provozování

Legislativní zátěž, případně nedostatek v legislativním zakotvení

  • Kombinování často protichůdných legislativních požadavků na stavební výrobek – dosahování technických parametrů je často v rozporu s environmentálními požadavky
  • Směrnice EU ETS pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a také Akt v přenesené pravomoci emisního faktoru alokovaných povolenek
  • Byrokratické zatížení výrobců při uvádění výrobků na trh a požadavky Taxonomie

Klíčové milníky v daném segmentu

  • Nová směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)
  • Nová směrnice o obchodování s emisními povolenkami (EU ETS)
  • Nové nařízení EU pro uvedení stavebních výrobků na trh (CPR)
  • Stavební zákon – délka povolování brzdí využití nových technologií v projektu stavby

Členové

Hlavní partneři

Partneři

Členové

Za podpory


Přihlášení nového člena