Panelová diskuze: Role PPA kontraktů v realizaci cílů Clean Industrial Deal
Panelová debata: Potenciál a překážky rozvoje PPA kontraktů v Česku v kontextu Čisté dohody pro průmysl
Koncem června jsme se v sídle společnosti AON sešli s odborníky z různých odvětví, abychom diskutovali, jak umožnit rozvoj přímých smluv na dodávky energie (Power Purchase Agreements – PPA) v České republice. Mezi panelisty zasedli Jaroslav Kindl, manažer produktového managementu komodity ve společnosti ČEZ ESCO, Petr Kůt, vedoucí odboru regulace pro dekarbonizaci ve společnosti ORLEN Unipetrol, Petr Matuszek, ředitel a předseda představenstva společnosti Energetika Třinec a.s., a Tomáš Kučera, vedoucí oddělení zeleného rozpočtování na Ministerstvu financí. Moderace se zhostil Ondřej Novák, šéfredaktor serveru Obnovitelně.cz.
Na úvod jsme se zaměřili na současnou situaci PPA v České republice. Jaroslav Kindl z ČEZ ESCO vysvětlil, že rozvoj těchto smluv je v posledním roce utlumený, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Hlavními důvody jsou pokles cen elektřiny na spotovém trhu a vysoké náklady na odchylky, které jsou v Česku výrazně vyšší než v sousedních zemích. Dalším významným problémem v ČR je navázání PPA téměř výhradně na fotovoltaické elektrárny - ty se navzájem “kanibalizují” a dochází k poklesu hodnoty jejich výroby. Kindl také zmínil, že zákazníci dnes stále častěji požadují kratší smlouvy, například na dva až pět let, místo dříve standardních desetiletých kontraktů, v očekávání dalšího poklesu tržních cen.
Petr Matuszek z Energetiky Třinec následně představil zkušenosti Třineckých železáren, jednoho z největších spotřebitelů elektřiny v ČR. Zdůraznil, že i když podnik již uzavřel PPA s vazbou na fotovoltaickou elektrárnu, preferují kratší kontrakty kvůli vysoké spotřebě a rizikům spojeným s dlouhodobými závazky. „Náklady jsou pro nás na prvním místě. I když chceme dekarbonizovat, volatilita cen na trhu nás nutí k větší opatrnosti,“ uvedl. Zároveň upozornil, že ocelářství čelí tlaku na snižování emisí a zajištění konkurenceschopnosti, což dále zvyšuje potřebu stabilních a výhodných energetických řešení. Pro představu Matuszek uvedl, že celý areál Třineckých železáren má spotřebu až 1 milion MWh elektřiny během provozu, tedy zhruba tolik, co spotřebuje více než polovina všech domácností v Praze.
Velmi zajímavou perspektivu přinesl Petr Kůt z ORLEN Unipetrol, který se zaměřil na potřebu specifických PPA smluv pro výrobu vodíku. Zdůraznil, že současná regulace EU nastavuje přísné podmínky, například geografickou a časovou korelaci mezi výrobou a spotřebou obnovitelné energie, což výrazně znevýhodňuje české prostředí z důvodu horších podmínek výroby z OZE než mají např. jižní nebo přímořské státy. „Tato pravidla tak činí výrobu vodíku v ČR výrazně dražší než například ve Španělsku nebo Dánsku. Pokud se podmínky nezmění, bude nutná státní podpora,“ uvedl. Kůt také upozornil na nutnost kombinovat obnovitelné zdroje, jako je vítr a slunce, aby bylo možné dosáhnout vyšší míry využití elektrolyzérů a umožnit tak jejich návratnost.
Zástupce státní správy, Tomáš Kučera z Ministerstva financí, potvrdil, že PPA jsou důležitým nástrojem pro rozvoj obnovitelných zdrojů financovaných soukromým kapitálem. Upozornil však na rizika spojená s příliš štědrou dotační podporou, která může potlačit zájem o PPA. Navrhl kombinaci investiční podpory a provozních nástrojů, jako jsou smlouvy typu Contract for Difference, které by mohly zlepšit ekonomiku projektů. Kučera také zdůraznil potřebu sledovat rozvoj bateriových systémů, které by mohly zvýšit efektivitu využití fotovoltaiky a podpořit atraktivitu PPA.
Diskuze nám ukázala několik klíčových překážek, které brzdí rozvoj PPA v ČR. Patří mezi ně nízká motivace odběratelů kvůli poklesu cen elektřiny a záruk původu, nedostatečný rozvoj větrných elektráren, které by mohly doplnit fotovoltaiku, a potřeba změny regulace na úrovni EU i ČR. Zároveň jsme se shodli na nutnosti vytvoření stabilního legislativního prostředí a lepší spolupráce mezi státem, developery a průmyslem na tvorbě flexibilních finančních nástrojů.
V tématu rozvoje větrné energie v Česku by podle organizátorů i diskutujících pomohla také komunikační kampaň, která by potlačila NIMBY efekt a změkčila poněkud ustrnulý odpor krajů a samospráv k výstavbě větrných elektráren.
Jako Aliance pro bezemisní budoucnost vnímáme, že budoucnost PPA v ČR závisí na kombinaci technologických inovací, regulatorních změn a cílené podpory. Velký potenciál vidíme zejména v propojení fotovoltaiky s bateriovými systémy či větrnými elektrárnami, které by mohly zvýšit atraktivitu těchto smluv pro odběratele. Naším cílem je pokračovat v podpoře dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami a hledat konkrétní řešení, která pomohou Česku dosáhnout dekarbonizačních cílů.
Odborná diskuze o rozvoji PPA projektů v Česku tak byla dalším důležitým krokem na této cestě. Věříme, že spolupráce, inovace a odvaha přijímat nové přístupy nám umožní posunout český průmysl směrem k udržitelné a moderní ekonomice. Děkujeme všem panelistům i účastníkům za jejich přínos a těšíme se na další společné kroky.
Powered by Froala Editor
